Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál, částečné zlepšení a zrychlení ale přinese

Novela stavebního zákona, kterou v pátek 24. března 2023 projednala ve třetím čtením Poslanecká sněmovna a která nyní míří do Senátu, přinese částečné zlepšení současného stavu a zrychlení procesu povolování staveb. Na druhou stranu nenaplní potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v oblasti územního plánování. V mnoha ohledech tak neodpovídá programovému prohlášení Vlády ČR, ani na skutečným potřebám české ekonomiky.

Opuštění principu fyzické integrace stavebního řízení pod státní správu a zavedení nedůsledné procesní integrace zároveň znamená nemožnost dodržení “pravidla jednoho razítka”, které politici opakovaně slibovali, či zastupitelnosti úředníků stavebních úřadů, která je také velmi potřebná. Odmítnutí některých důležitých změn, mimo jiné v oblasti územního plánování, potom přináší předpoklad budoucí další rozsáhlé novelizace zákona. Chybou je také vytvoření dalšího razítka v podobě Jednotného enviromentálního stanoviska. Nešťastný je zbytečný boj státu s velkými městy o městské stavební předpisy.

„Je dobře, že se původní návrh MMR podařilo změnit a dosáhnout podoby, která i přes její současnou nedokonalost přinese některé positivní změny v podobě zrychlení povolovacího procesu, na které čekají jak soukromí, tak veřejní investoři,“ shodují se zástupci Platformy pro zdravý stavební zákon. Jak nicméně dodávají, opuštění fyzické integrace, která byla základem rekodifikace stavebního práva, přijaté v minulém funkčním období, je chybou. „Bohužel se z věci ryze odborné stala věc ryze politická, obsah šel stranou,“ podotýkají.

Současnému návrhu Platforma pro zdravý stavební zákon vytýká především nedotažení úpravy integrace rozhodování o povolování staveb. „I v rámci nového návrhu bylo možné důslednější integrace. Bohužel uzavřenost a rigidnost ministerstva p neumožnovala výraznější změnu. Bylo kupříkladu možné – a logicky se to nabízelo – navrhnout integraci povolování záměru a vydávání závazných stanovisek tam, kde stavební úřad i dotčený orgán jsou na jednom úřadě, například u obcí s rozšířenou působností. Bohužel ani k tomu nebyla vůle. Namísto hledání cest, jak tento podobný princip zavést, se hledaly  důvody, proč to nejde,“ popisuje zkušenosti Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.

Diskuse se často točí také kolem počtu potřebných „razítek“. „Bohužel došlo k tomu, co lze v boji o razítka v České republice očekávat vždy – vzdát se jich nechce nikdo, a nakonec se ve snaze je redukovat objeví nová,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Jiří Nouza.

Totéž se stalo v tomto případě. Zatímco například vyjádření o odpadech či ovzduší byla v původní rekodifikaci nezávazná, nově implementované jednotné enviromentální stanovisko z nich dělá opět stanoviska závazná. Zcela nešťastné je potom Jednotné enviromentální stanovisko. „Prostě další razítko, které dělá z JESu další běžné řízení. Naštěstí se v diskusi s Ministerstvem životního prostředí alespoň podařilo dosáhnout určitých změn původního návrhu, který již neobsahuje zásadní negativní prvky, jako byla např. snaha automaticky propojit EIA a JES,“ popisuje Nouza.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy kvitují vytvoření specializovaného úřadu, který bude zajišťovat schvalovací proces u klíčových infrastrukturních staveb. „Smyslem je, aby o takto velkých a specifických stavbách rozhodoval jeden speciální úřad, disponující  dostatkem odborníků, kteří se na takové stavby specializují a velmi dobře je znají. Proto by se už nemělo docházet k chybám a průtahům v řízení, což se stávalo kvůli neznalosti „obyčejných“ stavebních úřadů, které obvykle povolují například stavby rodinných domů a nemohou mít expertízu na povolování dálnic. Nutné je ale zajistit dostatečný počet odborníků a plné fungování Dopravního a energetického úřadu od 1. ledna 2024,“ popisuje za Svaz Jan Šebesta. „Bohužel pod tento úřad, ani pod krajský úřad, nebude spadat povolování výstavby telekomunikačních sítí, které by dávalo také velký smysl. Jsou to stavby, které jsou téměř vždy skoro na chlup stejné a telekomunikační společnosti se pravidelně setkávají s tím, že různé stavební úřady mají v povolovacích řízeních různé požadavky a výklady,“ doplňuje.

V navržené podobě byla dnes novela stavebního zákona Poslaneckou sněmovnou schválena. „Firmy a občané po zveřejnění věcného záměru před cca 6 lety očekávali změnu a vytvoření podmínek podstatně příznivějších pro výstavbu, než jaká je ve sněmovně. Očekávali jsme řízení jednodušší, rychlejší, transparentnější a předvídatelnější. Oproti prvnímu návrhu MMR se však ve sněmovně podařila řada pozitivních věcí dohodnout. Schválený návrh tak bereme jako konsensuální, se kterým lze, i přes jeho nedostatky, pracovat,“ říká za Hospodářskou komoru Hana Landová.

Rozhodně se ale nejedná o konec procesu modernizace stavební legislativy. Nyní se naplno rozběhne proces finalizace nových technických požadavků na stavby. Tato norma může být ve svém důsledku stejně významná, jako novela zákona. „Vyzýváme touto cestou MMR, aby v případě vyhlášek o obsahu projektové dokumentace, požadavků na stavby a dalších postupovalo maximálně transparentně, aby všechny současné návrhy vyhlášek zveřejnilo, a do jejich přípravy zapojilo širokou odbornou veřejnost. Bylo by nešťastné, kdyby vznikaly za zavřenými dveřmi jako věcná novela NSZ a její souhrnný pozměňovací návrh, a její finální podoba byla opět kontroverzní a přinesla široký odborný nesouhlas,“ apeluje Jan Kasl, předseda České komory architektů.

Kromě toho, jak již bylo uvedeno, čeká samotný stavební zákon v nedaleké budoucnosti další zásadní novelizace, přinejmenším v oblasti územního plánování. Podle Platformy pro zdravý stavební zákon by bylo velmi žádoucí a potřebné, aby rovněž na se na přípravě této novely od počátku podílel široký tým odborníků.

Členové Platformy pro zdravý stavební zákon

Ing. Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů

Mgr. Ondřej Boháč, Iniciativa CityDeal (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Karlovy Vary)

Ing. Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky

Ing. Jan Šebesta, zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky, Svaz průmyslu a dopravy ČR

Ing. Hana Landová, předsedkyně sekce pro územní a regionální rozvoj Hospodářské komory České republiky

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů


Zdroj